Drive Angry (2011)

Se skutečností, že Drive Angry je doopravdy čistokrevné akční béčko na úrovni, je třeba počítat dlouho před návštěvou kina a uzpůsobit tomu svá očekávání. Film obsahuje všechny prvky, které by snímky podobného ražení obsahovat měly – drsného a ozbrojeného hlavního hrdinu cedícího suché hlášky, rychlá auta, přesnou střelbu a krásné ženy, které to nepřehánějí s oblečením, pokud tedy nějaké mají. U takových filmů stačí vypnout mozek a kochat se tím, co nám režisér, v tomto případě Patrick Lussier (Krvavý Valentýn), servíruje.

A že je čím se kochat. Drive Angry se podařilo to, co dokázala třeba Planeta teror, nebo Piraňa 3D. Jsou to filmy sice úplně stupidní, ale dokonale zábavné. Což je automaticky posouvá o několik příček výš. V podstatě se nesmíte moc zabývat logikou a uměleckým dojmem, pak si film užijete jako nikdy. Drive Angry navíc napomáhá působivá výtvarná stránka a tentokrát dokonce i třetí rozměr, který po dlouhé době oceníte.

O hlavní postavě, charismatickém Miltonovi (průměrný Nicholas Cage), se toho zpočátku moc nedozvíte. Ale postupem času budete chtít vědět všechno. Jeho neznámá minulost a původ toho skrývá mnoho, častokrát se vám stane, že zůstanete sedět s otevřenou pusou a nebudete chápat, co všechno je ten člověk schopen vydržet (např. kulka v hlavě s ním moc nezacloumá). Je kombinací Constantina, Ghost Ridera, Terminátora a možná ještě někoho, kdo by k jeho popisu seděl. Motiv k pomstě a následným krvavým jatkám má zřejmý, dceru mu zabila satanistická sekta, která také unesla její novorozenou dcerku, aby jí mohla obětovat při příštím úplňku ve jménu pána zla. Milton je jim v patách s cílem osvobodit dítě své dcery a zabít každého, kdo se mu postaví do cesty. Společnicí a pomocnicí se mu stane mladá a krásná servírka (Amber Heard), holka od rány, která nemá problém začít si s přesilou a uštědřovat rány pěstí. U její postavy záleží hlavně na vzhledu, ostatní aspekty jsou druhotné. Mnohem zajímavější je tajemný účetní (William Fichtner), který pod maskou agenta FBI pátrá po Miltonovi ve dne v noci. Brilantní minimalismus, nadpřirozená gesta a chladná tvář jsou přesně tím, co vám na něm utkví v paměti. Williamovi za ztvárnění někoho tak podivného patří všechna čest. Nicholas Cage naopak nepředvádí nic velkolepého a jen opakuje svůj typický „pohled raněné laně“. Na druhou stranu mu role celkem sedla.

Po příběhové a scénáristické stránce je Drive Angry samozřejmě hovadina. Dějové motivy jsou odkoukané z desítek jiných filmů, aniž by šlo o přímé citace nebo narážky. Film si jednoduše „půjčuje“ ty dobré nápady a lepí je do překvapivě odzbrojujícího celku, do našlapané koláže efektních záběrů a nezapomenutelných scén (Milton si to rozdává s nějakou buchtou a během soulože střílí po komandu zabijáků). Snímek s vyšším ratingem počítá, a proto se nebojí občasné samoúčelné nahoty ani značného množství krve. Ovšemže ku prospěchu věci.

Ani bych se nedivil, kdyby Drive Angry vzniklo podle nějakého komiksu, dost věcí včetně stylizace tomu napovídá. Spousta scén vyznívá poměrně vtipně, aniž by se rozlišovalo, jestli se divák směje s filmem, nebo proti němu. Přitom se o akční komedii rozhodně nejedná. V tomto případě jde totiž vyloženě o zábavu typu guilty pleasure, opět se nabízí srovnání s Piraněmi 3D. Jistě, film nemusí sednout každému, ale kdo se nechá navnadit, nebude litovat. Nic originálního to není, ale kulervoucí nářez a zběsilá jízda rozhodně ano.